V poslední době se v České republice a v celé Evropské unii stále více zdůrazňuje potřeba posílení legislativy v oblasti prevence praní špinavých peněz a financování terorismu. Na tuto problematiku reaguje i nedávno schválená novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, známého jako AML zákon (Anti-Money Laundering).
Shrnuli jsme pro Vás klíčové změny, které novela přináší:
Rozšíření povinných osob
Novela výrazně rozšiřuje okruh osob a subjektů, na které se povinnosti podle AML zákona vztahují. Nově mezi povinné osoby patří například poskytovatelé služeb souvisejících s virtuálními aktivy, jako jsou kryptoměny, a také určité nefinanční instituce, které mohou být zneužity pro praní peněz, například realitní kanceláře a právnické osoby poskytující určité druhy poradenství.
Zpřísnění identifikace klientů
Další klíčovou změnou je zpřísnění pravidel pro identifikaci klientů. Novela zavádí povinnost pro povinné osoby provádět důkladnější ověření totožnosti klienta v případech, kdy je vyšší riziko praní peněz nebo financování terorismu. To zahrnuje mimo jiné provádění takzvaného „enhanced due diligence“ (zvýšená obezřetnost) v situacích, kdy transakce nebo klient vykazují známky zvýšeného rizika.
Posílení pravomocí kontrolních orgánů
Kontrolní orgány, jako je Finanční analytický úřad (FAÚ), získaly v rámci novely širší pravomoci. FAÚ má nyní větší možnosti provádět kontroly u povinných osob a ukládat sankce v případě porušení zákona. Novela také stanovuje přísnější sankce za neplnění povinností podle AML zákona, což má odradit subjekty od riskantního chování.
Zavedení povinnosti hlásit podezřelé transakce
Novela zavádí konkrétnější pravidla pro hlášení podezřelých transakcí. Povinné osoby musí nově hlásit jakékoliv podezřelé aktivity, které by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, a to i v případech, kdy transakce není dokončena. Tím se zvyšuje efektivita prevence a včasné detekce podezřelých aktivit.
Větší důraz na školení a interní kontroly
Zákon nyní klade větší důraz na to, aby povinné osoby měly zavedené účinné interní mechanismy a pravidelně školily své zaměstnance. Tento krok má zajistit, že zaměstnanci budou lépe vybaveni k rozpoznání a zvládnutí rizik spojených s praním peněz.
Harmonizace s evropskou legislativou
Novela je také výrazně ovlivněna požadavky evropské legislativy, zejména pátou a šestou směrnicí o praní peněz. Tyto směrnice kladou důraz na zvýšení transparentnosti, například zavedením veřejných registrů skutečných majitelů firem a posílením spolupráce mezi členskými státy EU v boji proti praní peněz.
Jaký je dopad novely v praxi?
Pro subjekty, na které se AML zákon vztahuje, znamenají tyto změny zvýšení administrativní a regulační zátěže. Na druhou stranu by však měly přispět k větší transparentnosti a bezpečnosti finančního sektoru. Povinné osoby budou muset investovat do školení zaměstnanců, vylepšení interních systémů a procesů, aby byly schopny plnit nové požadavky.
Zákonodárci doufají, že tyto kroky povedou k efektivnější prevenci a odhalování praní špinavých peněz a financování terorismu, což je klíčové nejen pro ochranu finančního systému, ale i pro bezpečnost celé společnosti.
Novela AML zákona tak představuje důležitý krok směrem k posílení ochrany před finanční kriminalitou a harmonizaci české legislativy s mezinárodními standardy.
Tento článek má pouze informativní charakter a neposkytuje právní rady. Pro konkrétní situace se vždy poraďte s odborníkem na právo.
